Pády podstatných jmen
1. pád |
Kdo, co? |
2. pád |
Bez koho, čeho? |
3. pád |
Ke komu, čemu? |
4. pád |
Vidím koho, co? |
5. pád |
oslovujeme, voláme |
6. pád |
O kom, o čem? |
7. pád |
S kým, s čím? |
Druhy číslovek
základní |
jeden, oba, sto jedna, tisíc, milion |
řadové |
pátý, několikátý, první, poslední |
druhové |
paterý, patero, několikerý |
násobné |
pětkrát, pětinásobný, několikrát |
podílné |
po jednom |
Druhy zájmen
osobní |
já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni |
přivlastňovací |
můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
ukazovací |
ten, tenhle, tento, takový, sám |
tázací |
kdo, co, jaký, který, čí |
vztažná |
kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
neurčitá |
někdo, něco, něčí, kdosi, jakýsi |
záporná |
nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
Bě/bje a vě/vje
bě a vě |
ě je součástí kořenu (běsnit, vědec) |
bje a vje |
b a v je součástí předpony (objetí, vjem) |
neplatí pro cizí slova, u p a f vždy ě
Mě/mně
mě |
Zájmeno já ve 2. a 4. pádu (Viděl mě.) |
mně |
Zájmeno já ve 3. a 6. pádu (Přišel ke mně.) |
|
slova obsahující n i v jiném tvaru (domnělý - domnívat/umění - umí) |
|
|
Koncovky ovi/ovy
-ovi |
U podstatných jmen – o pánovi, ke starostovi. |
|
U přídavných jmen, které předchází podstatnému jménu rodu mužského životného v 1. pádě. |
-ovy |
U přídavných jmen, které předchází podstatnému jménu rodu mužského životného v 4. pádě, nebo rodu mužského neživotného. |
|
U přídavných jmen, které předchází podstatnému jménu rodu ženského. |
koncovky ami, emi, i-ými vždy i
Psaní i/y v koncovkách přídavných jmen
vzor jarní ryzím zlatem, cizímu člověku, soví houkání, letní prázdniny
|
vzor mladý mladý muž, rychlým tempem, kvůli zvědavým chlapcům, o laskavých sousedech, se známými lidmi
|
V případě 7. pádu v čísle množném se píše -ými
Velká a malá písmena
První písmeno velké země a světadíly, vodstvo a pohoří, ulice a čtvrti, stavby, znamení zvěrokruhu, planety a souhvězdí, jména, národy, názvy, svátky (Spojené státy americké)
|
První písmeno velké včetně předložky Ulice a čtvrti (Nad Starou cihelnou)
|
Všechna písmena velká kromě předložky Města a obce (Frýdlant nad Ostravicí)
|
Výjimky obecné názvy, antropologické skupiny, neúplné názvy, negativní události, dny, měsíce, měny, jazyky, živočišné a rostlinné druhy, názvy v názvu (Pražský hrad, indián, policie, adidasky, druhá světová válka, prosinec, angličtina, medvěd hnědý, Parlament České republiky)
|
|
|
Vyjmenovaná slova
po b být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, zbytek, obyčej, bystrý, bylina, býlí (plevel), kobyla, býk, babyka bydlo (obydlí) × bidlo (tyč, bidýlko pro ptáky), býlí (byliny) × bílý (barva)
|
po l slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk, plyš mlýn × mlít, lýčený (lýkový) × líčený (namalovaný), lysý (plešatý) × lis (stroj)
|
po m my, mýt, myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys mýt (čistit) × mít (vlastnit), mýval (zvíře) × míval (měl)
|
po p pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj, čepýřit se pýcha (domýšlivost) × píchat (bodat), opylovat (oplodňovat) × opilovat (obrousit), slepýš (plaz) × slepíš (lepidlem)
|
po s syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat syrý (syrový) × sirý (osiřelý), sypat × sípat (chraptět), sýrový (ze sýra) × syrový (nevařený) × sírový (ze síry)
|
po v vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza výr (sova) × vír (vodní), výskat (křičet) × vískat (ve vlasech), výt (zvuk) × vít (vinout), visutý (visící) × vysutý (vysunutý)
|
po z brzy, jazyk, nazývat (se) brzy × brzičko (přípona –ičko), nazývat (pojmenovávat) × nazívat (hodně zívat)
|
|
Created By
Metadata
Comments
No comments yet. Add yours below!
Add a Comment